Agama vousatá
(Pogona vitticeps)
Agama vousatá je pozemní, pouštní typ. Obývá savany a pouště Austrálie. Dosahuje délky až 60 cm a vyznačuje se prodlouženými, ostnitými šupinami po stranách hlavy, které umí v případě nutnosti naježit. Je zbarvena do béžové, světle hnědé nebo hnědočervené barvy, ale v době námluv nebo ohrožení umí zežloutnout. Velice ráda se sluní, dá se poměrně snadno ochočit a není náročná na chov. Je všežravá, krmí se hmyzem i rostlinami. Dožívá se 10-15 let.
Více info o chovu například zde.
Více info o chovu například zde.
Anolis rudokrký
(Anolis carolinensis)
Anolis patří do leguánovitých, rod Anolis má asi 400 druhů. Anolisové obývají tropy Střední a Jižní Ameriky a dorůstají délky kolem 20 cm. Na prstíkách mají přichycovací "zařízení", které jim pomáhá udržet se na stromech a skalách i hlavou dolů. Pokud se teplota pohybuje do 10 stupňů, je anolis hnědý, nad 20 stupňů je pak jasně zelený. Mohou značně nafouknout svůj hrdelní lalok, když potřebují někomu imponovat nebo někoho zastrašit. Jedinci z různých oblastí mají různé barvy laloků a podle toho poznají, jestli si konkurují nebo jestli je to jen neškodný soused. Živí se hlavně hmyzem. Více informací o chovu anolise zde
Dracéna guyanská
(Dracaena guianensis)
Dracéna guyanská se též nazývá teju krokodýlovitý. Je dlouhá přes jeden metr a vyskytuje se hlavně na severovýchodě Jizní Ameriky, kde přes den loví pod vodou v mokrých rákosových oblastech a na noc vylézá spát na stromy. Živí se hlavně hlemýždi (v zajetí) a plovatkami (v přírodě). Má velmi silné čelisti, kterými drtí skořápky, ty pak vyplivne. Dracény jsou zbarveny dozelena s červenohnědou hlavou.
Záběry dracény požírající hlemýždě si můžete prohlédnout v záložce Video.
Záběry dracény požírající hlemýždě si můžete prohlédnout v záložce Video.
Felsuma madagaskarská
(Phelsuma madagascarensis)
Denních gekonů rodu Phelsuma je asi 25 druhů a žijí převážně na Madagaskaru a Seychelách. Jsou nádherně zbarveni a vyznačují se kulatými zorničkami. Felsuma madagaskarská je největší z rodu Phelsum a dorůstá až 30 cm. Samec bývá velice pestře, hlavně červeně zdoben. Intenzita zbarvení se mění podle teploty a nálady. Zdržují se převážně na stromech a keřích, živí se hmyzem, ale nepohrdnou ani ovocem či nektarem z květů.
Zvláštností je snášení vajíček - po nakladení je vejce měkké, felsuma ho přidržuje na konci stočeného ocasu a otáčí jím asi půl hodiny, dokud obal neztvrdne. Vajíčko nakonec vloží do kůry stromu nebo jiné škvíry.
Více Informací o chovu zde.
Zvláštností je snášení vajíček - po nakladení je vejce měkké, felsuma ho přidržuje na konci stočeného ocasu a otáčí jím asi půl hodiny, dokud obal neztvrdne. Vajíčko nakonec vloží do kůry stromu nebo jiné škvíry.
Více Informací o chovu zde.
Gekon obrovský
(Gekko gecko)
Gekoni patří v teplých oblastech k nejvíce rozšířeným ještěrům. Obývají tropy a subtropy. Jako jedni z mála ještěrů jsou schopni vydávat zvuky (štěkat, kvílet, cvrčit). Na spodní straně prstů mají přísavky, což jim umožňuje přisát se i na velmi hladkých podkladech. Zajímavostí je, že dokážou poměrně snadno odvrhnout ocas a rychle jim naroste nový a také že si čistí oči jazykem. Většina druhů se živí hmyzem. Ve zverimex můžete nejčastěji vidět gekona obrovského, ale spousta dalších druhů gekonků potkáte třeba na dovolené v jižní Evropě (gekon evropský nebo gekon zední).
Gekon obrovský dorůstá až 40 cm a žije v jihovýchodní Asii. Je to noční tvor, čemuž odpovídají i jeho škvírkovité zorničky. Večer se ozývá hlasem, který připomíná štěkot psíka. Více informací o chovu gekona najdete například tady.
Gekon obrovský dorůstá až 40 cm a žije v jihovýchodní Asii. Je to noční tvor, čemuž odpovídají i jeho škvírkovité zorničky. Večer se ozývá hlasem, který připomíná štěkot psíka. Více informací o chovu gekona najdete například tady.
Gekončík noční (leopardí)
(Eublepharis macularius)
Gekončík noční žije v Malé Asii, Afganistánu a Indii. Dorůstá délky až 25 cm. Přes den spinká pod kameny nebo ve skulinách a v noci vyráží za potravou, kterou jsou sarančata, brouci, pavouci a podobná havěť. Nemají přísavná zařízení a mají pohyblivá víčka.
Velmi podrobné informace o gekončících si můžete přečíst tady.
Velmi podrobné informace o gekončících si můžete přečíst tady.
Chameleon jemenský
(Chameleo calypratus)
Chameleoni jsou rozšířeni převážně v Africe. U nás se nejčastěji chová chameleon jemenský.
Chameleoni jsou známí hlavně svou barvoměnou, nemůžou však měnit barvu podle libosti, protože každý druh má svou omezenou škálu barev. Každého asi upoutají také jejich zajímavé oči s kruhovitě srostlými víčky, mohou očima otáčet nezávisle na sobě a obsáhnout tak 360 °. Fascinující je i jejich jazyk, který slouží pro lapání kořisti, je vymrštitelný a dosahuje délky až 30 cm. Chameleoni mají neobvyklé nohy se srostlými prsty, chápavý ocas a charakteristickou váhavou chůzi. Zdržují se většinou na stromech a keřích a živí se převážně hmyzem. Něco o chovu chameleona se můžete dozvědět zde.
Chameleoni jsou známí hlavně svou barvoměnou, nemůžou však měnit barvu podle libosti, protože každý druh má svou omezenou škálu barev. Každého asi upoutají také jejich zajímavé oči s kruhovitě srostlými víčky, mohou očima otáčet nezávisle na sobě a obsáhnout tak 360 °. Fascinující je i jejich jazyk, který slouží pro lapání kořisti, je vymrštitelný a dosahuje délky až 30 cm. Chameleoni mají neobvyklé nohy se srostlými prsty, chápavý ocas a charakteristickou váhavou chůzi. Zdržují se většinou na stromech a keřích a živí se převážně hmyzem. Něco o chovu chameleona se můžete dozvědět zde.
Ještěrka obecná
(Lacerta agilis)
Nejznámějším ještěrem u nás je ještěrka. Ještěrek existuje přes 200 druhů, v Evropě jich žije asi 62 druhů (pro srovnání: ještěrů žije v Evropě celkem 89 druhů). Jsou to denní tvorové a dosahují délky kolem 20 cm. Ocásek umí snadno odvrhnout a naroste jim nový, akorát malinko kratší. Samci jsou dozelena, samičky mají barvu hnědou. Přes zimu zalézají a spí. Žijí na pasekách, při okraji lesa, mají rády slunečná místa. Více info o ještěrce třeba zde.
Ještěrka zelená
(Lacerta viridis)
Ještěrka zelená je největší ještěrka žijící v ČR, dorůstá délky až 30 - 40 cm. Ve střední Evropě žije do nadmořské výšky 600 m, v jižní Evropě až do 2000 m n.m. Je nádherně zeleně až svítivě zeleně vybarvená. Samec v době páření má navíc modře až tyrkysově zbarvené hrdlo, aby nalákal samičku k páření. Samičky jsou spíše hnědavé a méně výrazné. Vyhledává teplá místa a na zimu zalézá do úkrytu.
Slepýš křehký
(Anguis fragilis)
Slepýš není had a slepýš není slepý...to je známá věc. Jméno dostal po překladu německého výrazu Blindschleiche, což ale vzniklo z blendender Schleicher (oslnivý loudal). Některé druhy slepýšů mají zakrnělé nožičky, některé jen hadí tělo. Ocas mají taktéž lámavý a dorůstá. Jsou to hmyzožravci žijící na zemi (má rád pastviny, řídké lesy a okraje cest) nebo se skrývá pod kameny. Slepýš křehký je rozšířen téměř po celé Evropě a dorůstá délky až 50 cm. Zbarven je světle až tmavě hnědě, šupiny jsou velice hladké a lesklé. Mláďata se klubou z vajíček obvykle už v těle matky. Dožívá se celkem vysokého věku - až 50 let. Další čtení o slepýšovi tady.
Varan komodský
(Varanus komodensis)
V roce 1912 se do Evropy dostaly zprávy, že na ostrově Komodo žijí obrovští draci. Evropané nevěřili. Pak na ostrově ztroskotal holandský pilot, nejen že draky viděl na vlastní oči, ale musel tam s nimi strávit několik měsíců. Nikdo mu však nevěřil. O několik let později se za draky vypravila expedice s vojenským doprovodem. Drak byl konečně popsán jako varan komodský, váží až 150 kg, měří až 3,5 metru a žije na 6 indonéských ostrůvcích. Živí se divokými prasaty, na člověka útočí pouze v sebeobraně, ale jsou doloženy případy, kdy zabil dítě. Varan zabije svou kořist už pouze svým kousnutím, jeho sliny totiž obsahují asi 50 druhů bakterií. Jí obvykle tak, že se nárazově dost přežere a pak až měsíc hladoví. Více informací ZOO Praha.